Nakladatelství Lidové noviny

Kniha k poctě "první dámy české medievistiky" Anežky Merhautové. Příspěvky předních českých i zahraničních mediavelistů jsou věnovány raně středověkým památkám na území střední Evropy, českým zemím do konce 13. století i lucemburskému období, ve kterém se řada z nich zabývá pražským chrámem sv. Víta, kterému Anežka Merhautová věnovala značnou badatelskou pozornost.

Kniha se zabývá úsekem českých dějin, kdy se staly jevištěm a také občasným bojištěm vrcholících napoleonských válek, tj. obdobím let 1810-1815. Klíčové momenty tohoto zápasu, tj. Napoleonovo tažení do Ruska, bitva národů u Lipska a vídeňský kongres, se sice odehrály v našem sousedství, Čechy však byly těmito událostmi citelně zasaženy. Autor při jejich líčení užívá málo probádané archivních materiálů českého zemského Gubernia.

Nové, rozšířené vydání! Okolo roku 1000 postihla vznikající český stát krize, ohrožující jeho bytostní podstatu. Jaké alternativy dalšího vývoje se přemyslovským vládcům nabízely, jak se dokázaly Čechy a Morava zabudovat do politickýchho systému tehdejší Evropy, popisuje toto rozsáhlé dílo. Královské tituly Vratislava II., Vladislava II. a Přemysla Otakara I. byly symbolickými mezníky tohoto vývoje, pozanamenáného nejen slavnými bitvami, ale i krutými bratrovražednými boji.

První světová válka stála u kolébky "krátkého" 20. století. Přestože to byla válka našich dědečků a pradědečků, tedy událost relativně nedávná, v českém historickém povědomí byla záhy překryta vzpomíkou na vznik Československé republiky. Válečný zážitek se proto v českých zemích neprojevil tak intenzivně, neměli jsme svoji "ztracenou generaci". I v českých zemích však za války žili lidé, a čeští vojáci poznali dokonce tvář konfliktu z obou stran -- jako vojáci "za císaře pána" i jako legionáři. Nakolik vykazují dějiny české účasti ve světové válce shodné rysy s druhými státy? Ovlivnila válka i českou společnost tak, že to mělo vliv na její další vývoj ve 20. století? Na tyto a podobné otázky se snaží autor odpovědět v knize, v níž části chronologické -- od sarajevského atentátu až po rozpad monarchie a vznik samostatného státu -- kombinuje s kapitolami, které přibližují hlavní stránky života tehdejší společnosti: hospodářství, kulturu, politickou a sociální každodennost. Jádro práce spočívá v rozboru událostí v zázemí, všímá si však také české účasti na válečných operacích. Stranou nezůstala ani otázka česko-německého vztahu, pro jehož vývoj znamenala válka zásadní zlom.

Nový přehledný výklad české literatury v podání současných autorit literární vědy.