Nakladatelství Lidové noviny

Pavel Reisenauer zobrazuje život kolem sebe už čtvrt století. To první, co bývá vidět z Respektu na novinovém stánku, je vždy titulní kresba Pavla Reisenauera. Někoho přitáhne, dalšího pobaví a rozveselí, jiného rozčílí, ale nikoho nenechá lhostejným. Kniha je průřezem Reisenauerovou tvorbou publikovanou v Respektu a v příloze Orientace Lidových novin a obsahuje také jeho obrazy, které si maluje sám pro sebe – na rozdíl od své práce pro tištěná média tu nepoužívá počítač, ale barvy, štětec a karton. Kniha představuje výběr z kreseb a obrazů posledních zhruba šesti let.

Kniha přináší nové skutečnosti, osobní svědectví a unikátní materiály. Vychází z pořadů České televize k výročí 17. listopadu i z osobních archivů autorů. Obsah: Kdy to praskne/ Pestré barvy šedé zóny/ Tak nám zavřeli Rumla se Zemanem/ Deník z října a listopadu 1989/ Prosincový listopad/ Pátek 17. listopadu 1989. Docela obyčejný všední den?/ Mrtvý student, který se nikdy nenarodil/ Náhlé objevení Drahomíry Dražské/ Vznik OF - reportáž z hlediště

Kniha renomovaného novináře se věnuje volbám československých a českých prezidentů v letech 1918-2008 a nabízí řadu méně známých faktů a souvislostí. Jak se v Česku vybírají kandidáti na prezidenta?Co se během voleb odehrává v zákulisí? Kdo pomohl Václavu Klausovi stát se hlavou státu a kdy Václav Havel uvažoval, že volby vzdá?

Syn Jan popisuje otce jako člověka moderního, vzdělance, umělce , znalce umění a estéta. Připomíná, že jeho dílo mluví samo bez složitého kunsthistorického vysvětlování. Otec Josef neviděl nikdy žádný architektonický návrh svého syna Jana a pochopitelně ani nemohl poznat svého vnuka a jmenovce, jenž se narodil skoro o sto let později. Kniha je koncipována jako volný dialog inspirace mezi dědečkem a vnukem, jehož futuristické skici a portréty otce zajímavě doplňují vyběr prací dědečkových. Z jeho díla Jan Kaplický do knihy vybral množství náčrtů, fotografií soch a plastik, obrazů, grafických a architektonických návrhů.

Příběhy a vzpomínky se přirozeně prolínají s úvahami o české minulosti a zapadají do sebe jako v dobré povídce. Autor má zkušenosti člověka, který na vlastní kůži zažil vězeňskou podobu komunismu a má moudrost spisovatele, který nezkoumá ideologii totalitního režimu, ale lidskou duši.