Erika Pluhar (1939) působila do roku 1999 jako herečka v Burgtheateru ve Vídni. Natočila i několik filmů podle vlastních scénářů. Svou literární činnost začala tím, že psala texty k písním, které sama na jevišti interpretovala. Dnes se nejvíce soustředí právě na psaní. I v dalších knihách (Marisa. Rückblenden auf eine Freundschaft/Marisa. Retrospektiva jednoho přátelství, Am Ende des Gartens. Erinnerungen an eine Jugend/Na konci zahrady. Vzpomínky na mládí, Matildas Erfindungen/Matildiny výmysly, Der Fisch lernt fliegen. Unterwegs durch die Jahre/Ryba se učí létat. Na cestě časem) se věnuje převážně složitostem mezilidských vztahů. Její díla mají spád a jsou velmi čtivá, autorka totiž vychází ze svých bohatých zkušeností s mluveným slovem při práci na jevišti, což se projevuje i na členění textu.