v roce 1989 ukončil na FF UK obor historie (diplomová práce pojednávala vývoj českého agrárního dějepisectví v letech 1880-1920). Následně nastoupil na katedru historie Pedagogické fakulty v Ústí nad Labem, kde působil až do roku 1998. Mezi tím začal přednášet a vést semináe teké na Katedře filosofie a dějin přírodních věd PřF UK v Praze (od roku 1991) a Institutu základů vzdělanosti UK (od roku 1995) a na Ústav českých dějin FF UK (od roku 1998). Badatelsky se zaměřuje především na dějiny vědy (jak věd humanitních, zejména dějiny dějepisectví, tak přírodních, zejména období 16. a 17. století), historickou demografii a dějiny rodiny a zabývá se též noetickými a epistemologickými otázkami dějepisectví (publikoval zejména k otázce oblasů Maxe Webera v českém prostředí).