Jan WOLKERS (nar. 26.10. 1925 v Oegstgeestu) je nizozemský prozaik a výtvarník. Studoval sochařství v Nizozemsku, Salcburku a Paříži, kde začal roku 1957 psát povídky především o mládí v přísně protestantské rodině s mnoha dětmi. Tyto povídky a posléze romány, v nichž důležitou roli hraje sexualita, ambivalentní poměr k rodičům, přírodě a prostředí, traumata z války a tragická konfliktnost, předznamenaly celou epochu poválečného nizozemského písemnictví. Jsou silně autobiografické, psané plastickým, barvitým stylem, a ani v tragické poloze nepostrádají humor. Významné je i autorovo sochařské dílo, zastoupené v mnoha nizozemských městech. K hlavním Wolkersovým dílům patří soubory povídek Serpentina's petticoat (1961, Serpentinina spodnička), Gesponnen suiker (1963, Cukrová vata) a romány Kort Amerikaans (1962, Krátce po americku), Terug naar Oegstgeest (1965, Zpátky do Oegstgeestu), Turks fruit (1969, Turecký med), De walgvogel (1974, Blboun nejapný). Česky dosud vyšly výbory z různých sbírek v časopise Světová literatura 1967/3 a knižně pod názvem Model (1997, překlad Veronika Havlíková).