Jaroslav Havlíček (3. února 1896 Jilemnice - 7. dubna 1943 Praha), byl český spisovatel. Je to nejvýznamnější český představitel psychologické prózy.

Jaroslav Havlíček vystudoval reálku v Jičíně (maturoval 1913). Poté (1914) absolvoval abiturientský kurs obchodní akademie Chrudim a začal studovat na ČVUT v Praze. Roku 1915 byl jako jednoroční dobrovolník odveden do první světové války, zúčastnil se bojů v Rusku, v Itálii a v roce 1919 na Slovensku. V roce 1919 začal pracovat jako úředník v Živnostenské bance v Praze a při zaměstnání úspěšně dostudoval vysokou školu. V roce 1921 se oženil s Marií Krausovou. Přátelil se s Antalem Staškem. Jeho synem byl Zbyněk Havlíček. Zemřel z fyzického vyčerpání v důsledku zánětu mozkových blan.