Teréza Nováková, rozená Lanhausová, (31. července 1853 Praha – 13. listopadu 1912 Praha) byla česká spisovatelka s regionálním zaměřením na okolí Litomyšle a Proseče, představitelka realismu a tzv. venkovské prózy. Byla aktivní členkou ženského emancipačního hnutí.

Pocházela z poloněmecké rodiny. Otec byl Čech, matka Němka, která pocházela ze zámožné německo-židovské rodiny. K češství vedl Terézu Novákovou otec. Nikdy se nepřestala zajímat o dobové dění, o kulturu, umění a politiku, a pokud mohla, vyjadřovala své názory veřejně. Zabývala se prací v ženských spolcích a bojem za rovnoprávnost žen (jeden takový spolek založila – účelem bylo vzdělání žen). Byla též sběratelkou krojů, výšivek a keramiky. Teréza Nováková navštěvovala dívčí školu S. Amerlingové, později Náprstkův Americký klub českých dam, kam ji uvedla Karolina Světlá. Důkladná znalost cizích jazyků jí umožnila číst německé a anglické autory v originále a poznat tak světovou literaturu. Při studiu se Teréza Nováková seznámila se Svatoplukem Čechem a se svým budoucím manželem, gymnaziálním profesorem Janem Novákem. S ním po sňatku v roce 1876 odešla do Litomyšle.

V Litomyšli pracovala Teréza Nováková osvětově a zajímala se o národopisné studium východočeského lidu. Po dvaceti letech se rodina vrátila do Prahy. Měli sedm dětí, ale jen literární kritik a historik Arne Novák matku přežil. Autorce trvalo než se s krajem sžila, ale později si ho zamilovala a i po manželově opětovném přeložení do Prahy se na známá místa stále vracela a o několik let později se usadila v Proseči. Teréza Nováková totiž právě v Proseči, v tiché samotě, trávila svých posledních dvanáct let života a napsala tu svůj stěžejní román Drašar. Prožila zde poslední léta svého bolestného života, zemřelo jí totiž několik dětí a ona se s jejich ztrátou nemohla vyrovnat a proto stále psala. V tomto těžkém období vznikla její nejvrcholnější díla. Když autorčin syn zahynul v roce 1901 při průzkumu Labe, rozhodla se navždy odložit pero. Nakonec se ale literární práce nevzdala. Po manželově smrti žila Nováková v Proseči u Skutče, kde napsala svá vrcholná literární díla. Teréza Nováková zemřela v Praze u svého syna Arna Nováka.

Jejím vzorem byla Karolina Světlá.