Albánie je malou a zaostalou zemí, která leží v zastrčeném koutě Balkánského poloostrova. Obyvatelé Albánie vyznávají islámské náboženství a postupně pronikají do sousedních států a území (především do Kosova a do Makedonie).

Kniha Dějiny Albánie mimo jiné odhaluje příčiny dnešní situace v zemi, v níž jsou momentálně hledány demokratické formy veřejného života a v níž dosud panuje idea „Velké Albánie“, jež by zahrnula albánské menšiny v sousedním Srbsku, Černé Hoře a v Makedonii. V knize se však čtenáři mohou také dočíst o islamizaci albánské společnosti nebo o nejzazší minulosti, kdy bylo albánské území součástí starověkého Épiru (proslaveného králem Pyrrhem a jeho „vítězstvími“).