Rozšířené a přepracované vydání Dějin Peru a Bolívie od nestora české iberoamerikanistiky Bohumíra Roedla mapuje mimo jiné pozoruhodné souvislosti mezi českými a peruánskými dějinami – pouhých sedm let dělí nástup Habsburků na český trůn v roce 1526 a jejich nástup na trůn Inků roku 1533. Nezbytnou součástí publikace je i kapitola o rozmanitém kulturním vývoji obou latinskoamerických zemí.

Pokud bychom měli dát pojítko mezi edice dějin států, pak jednoznačně dodáme NLN, tedy Nakladatelství Lidové noviny. To se dané problematice věnuje nejen dlouhé roky, ale rovněž s abnormální pečlivostí.

Svědčí o tom rozmanitost vydání, ale i četné reedice doprovázené rozšířením. Ostatně podobný příklad je i tento, kdy hovoříme o "Roedlových" dějinách Peru a Bolívie. Pokud bychom se měli podívat nazpět, určitě se lze držet abecedního pořadí, nevynecháme dějiny Afghánistánu Jana Marka (2006), Barmy (2007), Británie (téměř sedm stran má tato kniha, poprvé vydaná v roce 2011), Egypta (2010, Ladislav Bareš, Eduard Gombár, Rudolf Veselý), Iráku i Íránu (2013 a 2014). Velký rozbor v časopisu Dějiny a současnost zaznamenaly "nové" dějiny Ruska, což je kolektivní prací pěti českých historiček a historiků. Kniha byla vydána v polovině roku 2016, čítá přes 500 stran a obohacuje tak původní záměr z roku 2012 (tehdy 600 stran) z per Libora Dvořáka, Vladislava Moulise, Zdeňka Sládka, Milana Švankmajera a bohužel již zesnulého historika Univerzity Hradec Králové a Filozofické fakulty Univerzity Pardubice Václava Vebera.

Pečlivostí a duchapřítomností zachycení doby, dobových a klíčových okamžiků dějin Peru a Bolívie si titul Bohumíra Roedla s těmi právě vyjmenovanými nezadá. Jde o brilantní text, na který nemá smysl psát jakoukoli recenzi. Je to dílo hodné obdivu a rovněž ukázka hloubky znalostí a píle jejího autora.

KrajskéListy.cz hutné vydání studovaly několik dnů. Kromě bohatých informací, s nimiž se jen málokterý klasický gymnazista setká, je tu rovněž častá paralela do shora zmíněný dějin naší vlasti: pouhých sedm let dělí nástup Habsburků na český trůn v roce 1526 a jejich nástup na trůn Inků roku 1533…

O uvedené píli a preciznosti svědčí i fakt, tedy jistá stopa, kterou za sebou doktor Roedl (88 let) doposud zanechal. Pro tímto směrem zaměřené čtenáře bude jistě vhodné doporučit nejen knihu Ve jménu Inky Túpaka Amarua (1990), ale rovněž Dějiny Paraguaye (2013) či Araukánské války 1546-1881 (vydané roku 2007).

Za poskytnutí výtisku pro tento článek děkuje redakce Olze Novotné z NLN.