První světová válka na dlouhá léta rozdělila manžele Hanu a Edvarda Benešovy. Edvard Beneš po boku T. G. Masaryka a M. R. Štefánika se pozvolna dostával do vedení československého zahraničního odboje v Paříži a trpělivě získával pozice v akademickém, žurnalistickém, diplomatickém a politickém světě. Jeho žena Hana zůstala v Praze a byla zatčena v tzv. knoflíkové aféře na podzim 1915.

Až do ledna 1917 byla vězněna ve Vídni a po svém propuštění žila převážně na českém venkově každodenní starostí o obživu. O svém životě za války sepsala krátké, ale zajímavé svědectví, které je kontrastním pandánem k poznámkám jejího manžela. Ten naopak žil především politikou a jeho, převážně stenografované diáře jsou zaplněny známými i zapomenutými jmény z politického a společenského života západní Evropy. Díky dosud neznámým zápisům můžeme sledovat nejen Benešovu cestu na výsluní evropské politiky, ale i vývoj jeho vztahu s nejbližšími spolupracovníky.