Je líbání ruky trapné? Vymřel kompliment? Existují dnes ještě dámy a pánové, anebo již jen ženy a muži? Na tyto a ještě mnohé další otázky odpovídá s osobitým šarmem autor této knihy. Přesto je na hony vzdálen tomu vytvářet nějaké předpisy a pravidla, jichž by se pozorný čtenář měl držet – nepsaná a přesto důležitá pravidla našeho společného soužití představuje tak, jak je sám zažil na vlastní kůži a viděl na vlastní oči…

Etiopský princ Asfa-Wossen Asserate, který pochází z etiopského císařského rodu, studoval na předních západních univerzitách a usadil se v Německu. Ve svých knihách „o dobrých mravech“ a zvycích našeho západního světa dokázal, že se o tzv. slušném chování dá psát zábavně, že etiketa není nuda ani že společenské chování musí působit škrobeně. „Dobré mravy“ by měly být součástí každodenního života, a to nejen na společenských událostech, diplomatických jednáních či během plesové sezony, ale i třeba při jízdě tramvají.

Myšlenkou napsat úvahu o německých a evropských společenských způsobech se zabývám už delší dobu. Dokonce jsem si pořídil i krabici s lístečky, na které jsem podle vzoru slavné japonské dvorní dámy Sei Šonagon například zapisoval: „Co je ošklivé.“ A co bylo podle mého mínění ošklivé?

„Sahat cizím lidem do obličeje.Nechat puštěnou televizi, když přijde do místnosti návštěva.Nalévat příliš plné sklenky červeného vína.Mluvit o své váze.Nosit v náprsní kapse kapesník z téže látky jako kravata.Divit se.Udělovat lékařské rady: To jste nevěděl, že tolik soli škodí zdraví?V divadle se prodírat řadou zády k ostatním.Sedět u jídelního stolu svlečený do půl těla.Ptát se cizích lidí u večeře: ,Věříte v Boha?‘“

Kdo si stěžuje na dodržování společenských forem chování vůči své osobě, nepochopil ducha způsobů.