Autor sleduje vývoj zhoubného fenoménu od převážně náboženské formy – jejíž kořeny sahají do středověku – k podobě rasové, která se vyvinula na sklonku 19. a začátkem 20. století. Na pozadí historického přehledu analyzuje nejnovější druhy antisemitismu, objasňuje jejich původ a ideologii, k čemu tento nový antisemitismus vede, čím se liší od antisemitismu minulých století a jakých forem se můžeme nadít v budoucnosti.

Walter Laqueur jako osoba nadmíru povolaná, neboť byl třicet let ředitelem Wiener Library v Londýně, přední instituce zabývající se studiem antisemitismu, nám ve své knize předkládá přehledné dějiny antisemitismu a zároveň se pokouší vysvětlit nejnovější vlnu tohoto jevu. Překvapivě pozoruje, že to, co byla historicky doména křesťanů a pravicových hnutí, nalezneme v našich časech častěji mezi muslimy a levicovými uskupeními. Laqueur dokládá, že tento nový antisemitismus nemůžeme zjednodušovat tím, že ho ztotožníme s antisionismem, a popisovat ho jako pouhé protiizraelské pocity. Národnostní a náboženské menšiny byly systematicky pronásledovány prakticky všude – od Indonésie přes Bangladéš po Rwandu a ještě dál, avšak jejich existence nevyvolávala v Evropě ani v Americe velkou nevoli. Jestliže byl ze všech zemí vystaven vášnivým odsudkům právě jen Izrael, pramení tato reakce v prostém antisionismu – nebo je to antisemitismus?