Pašijový cyklus s náměty utrpení Ježíše Krista a Panny Marie je vnímán jako umělecký a lidský odkaz malíře Karla Škréty, českého Apella, zakladatele barokní malby v Čechách.

V první kapitole se představí Karel Škréta nejen jako malíř, ale také jako významná osobnost raně barokní Prahy. V kapitole druhé se ihned vnoříme do jednotlivých výjevů Pašijového cyklu. Třetí kapitola se mezi řádky snaží naznačit, do jaké míry to bylo samo téma a výtvarná konvence nebo tradice, které vedly ruku umělce. Kapitola čtvrtá se zaobírá situací na místě vzniku Škrétových obrazů, v jezuitském profesním domě a chrámu sv. Mikuláše a působení jezuitů na Malé Straně, a vyvozuje z ní důsledky pro vznik cyklu.