Svazek představuje první pokus, jak na základě korpusových metod vystavět plán jazykově regulační činnosti založené na minimální intervenci do jazyka a řečové činnosti- Koncept minimální intervence (KMI).

Přijatým předpokladem tohoto konceptu je fakt, že jazyk se samovolně vyvíjí v účelný nástroj dorozumívání bez pomoci ze strany lingvistů, a není proto důvod, proč by jazykověda měla do vývoje jazyka svými preskriptivními intervencemi zasahovat. V polemice s předcházejícími koncepty jazykově regulační činnosti vychází KMI striktně z informací, které nám o jazykových prostředcích může poskytnout korpus, mezi něž nepatří kritéria hodnocení na ose spisovný - nespisovný.