Dvacet pět povídek spisovatele, cestovatele, filmaře, novináře a válečného korespondenta Jaromíra Štětiny -- a v nich příběhy stovek lidských bytostí, které se pod vlivem různých okolností v nejrůznějších dobách našeho století ocitají v mezních situacích.

Tak jako jsou bajky orientálních vypravěčů dílem fantazie a zároveň zpravodajstvím, stejně tak novinář Štětina píše své pohádky-reportáže. Všechny jsou výpovědí zraněné duše a vznikly z potřeby autora strávit, uchopit zmar a smutek, které za padesát let pozorování světa se svými hrdiny prožil. Knížka je vlastně autoterapií, možná i podvědomou, která pomáhá autorovi vyrovnat se s existencí a podobou světa v jeho nejkrvavějším století.