Kniha nahlíží ženu přes témata, která se prolínají celým popisovaným obdobím – partnerství, rodina, vlastnictví, veřejný život, vlastní identita, vzdělání, mecenášství… Zajímavá je rovněž analýza stereotypů ženství ve vztahu žena–muž a otázka ženských archetypů.

Ženský svět byl po staletí světem intimním, reflektovaným knižní, nástěnnou i závěsnou malbou, dobovou naučnou i krásnou literaturou, epistolografií, zčásti pozůstalostními inventáři, účty a prameny osobní povahy – dopisy, deníky a memoáry. Diplomatický materiál vznikl téměř výhradně činností mužů, archivní prameny institucionální povahy (s výjimkou soudních akt a policejních protokolů) vypovídají o ženském světě méně a "jakoby nerady".

Kniha velkého autorského kolektivu ukazuje, že žena byla ve společnosti všudypřítomná nejen jako "doplněk" muže, ale i jako více či méně samostatná aktérka. S postupující dobou je její podíl na událostech, které vytvářejí společnost stále viditelnější.