V knize Ženy mezi dvěma světy, která volně navazuje na dvě předcházející publikace – Ženská vydrží víc než člověk a Ženám patří půlka nebe –, vypráví o svých životních osudech deset žen. Spojuje je skutečnost, že se po mnoha letech strávených v cizině, respektive ve světě, který se pro ně stal novým domovem, vrátily zpátky do Čech.

Důvody, pro které odcházely, byly různé, důležitou roli ale téměř vždy hrála situace nesvobody doma, zejména po zmařených nadějích Pražského jara 1968. Vrátily se obohacené o zkušenosti často nelehce i bolestně získané, připravené se o ně nejen podělit, ale také jich v nemalé míře využít pro českou společnost. Prostřednictvím jejich vyprávění můžeme nahlédnout do života žen v mnoha zemích a jejich zážitky mohou sloužit i jako jakási malá „učebnice“ vývoje ženských práv v posledních desetiletích. Také pohled těchto žen na naši společenskou situaci -- především na vztahy žen a mužů -- přináší řadu podnětů k zamyšlení.